Rybářský informační systém: jak jsme daleko a co nás čeká v následujících měsících?

Rybářský informační systém: jak jsme daleko a co nás čeká v následujících měsících?

Dne 10. března 2023 byl zveřejněn v aktualitách webových stránek ČRS, z. s., článek „Rybářský informační systém: jak jsme daleko a co nás čeká v následujících měsících?“. Z článku citujeme:

„Postup prací na Rybářském informačním systému významně pokročil, proto přinášíme další souhrnnou informaci o postupu a krocích, které nás v následujících měsících čekají.

Jak jsme daleko ve vývoji

Aktuálně je dokončován vývoj funkcionalit v rozsahu první etapy (evidence členů, prodej povolenek, správa organizačních jednotek, agenda rybářské stráže, základní evidence revírů). Paralelně s touto činností průběžně pokračuje programování a příprava funkcionalit druhé etapy (rybochovná zařízení, sport a mládež, integrace platební brány, vstupní webový portál, skladová evidence, správa a sdílení dokumentů, kalendáře a další). Všechny tyto činnosti postupují podle předem schváleného smluvního harmonogramu. Dodržen je také rozpočet, který je na projekt RIS alokován.

Testování systému

Testování systému probíhá na několika úrovních. Bezpečnostní a zátěžové testy budou spuštěny ve druhé polovině března tohoto roku, a jsou zajišťovány dodavatelskou společností. Testování jednotlivých funkcionalit již bude v režií testerů ze strany ČRS, protože je k nim nezbytná vynikající znalost vnitrosvazových postupů a procesů. Za tímto účelem byly osloveny územní svazy s výzvou k zajištění skupin osob pro testování, a zároveň byla na stránkách ČRS zveřejněna výzva pro všechny členy, kteří by měli zájem se do testování zapojit také. Aktuálně máme již několik set zájemců o testování, kterým tímto děkujeme za projevený zájem a ukončujeme přihlášky do testování první etapy.

Vybraný testeři získají přístup jak do části systému, který odpovídá funkcionalitám první etapy, tak i do pomocných aplikací a každý z nich dostane přidělený určitý počet testovacích scénářů. Ty následně v průběhu dubna a první poloviny května provedou a jejích výsledek budou reportovat do připravených nástrojů. Před zahájením testování budou testeři proškoleni prostřednictvím videokonference s prací v testovacím prostředí.

Druhé kolo testování funkcionalit druhé etapy bude spuštěno v letních měsících tohoto roku tak, aby nejpozději do konce září byla i druhá etapa připravena na ostrý provoz.

Pilotní provoz systému

Do pilotního provozu v rozsahu první etapy vstoupíme na přelomu května a června. Pilotní provoz už bude přístupný všem místním organizacím - cílem pilotu je seznámit všechny budoucí uživatele s funkcionalitami systému první etapy a připravit je na spuštění ostrého provozu. Systém poběží na třech nezávislých instancích - testovacím prostředí, školícím prostředí a ostrém prostředí. Každý z nich má určitá specifika. Pro seznámení se s funkcionalitami je určeno školící prostředí, které bude naplněné fiktivními daty, nad kterými si všichni zájemci budou moci hrát a zkoušet si funkcionality. V situaci, kdy bude místní organizace připravena, bude ji poskytnut přístup do ostrého prostředí, a může začít systém využívat pro vlastní činnost. Místní organizace tak do systému budou přistupovat postupně. Podmínkou je zajištění migrace dat a proškolení.

Migrace dat

V rámci ČRS jsou aktuálně využívané desítky menších či větších systémů, které budou jednotným systémem zcela nahrazeny. Tyto dílčí systémy se liší jak mezi místními organizacemi, tak mezi územními svazy, a zcela rozdílná je i míra detailu jednotlivých údajů, které jsou v nich evidovány. A všechna data bude nutné do RISu přenést ještě před jeho ostrým spuštěním.

Na úrovni hlavního spolku budou centrálně migrována data o revírech, parametrech povolenek, úlovcích, struktuře místních organizací a sportovní činnosti. Z úrovně územních svazů budou migrovaná data o rybářské stráži, parametrů dekretů k revírům, zarybňovacích plánech, reálném zarybnění, parametrech rybochovných zařízení a některých dalších oblastech, které jsou centrálně evidovány jednotlivými územními svazy (a rozsah těchto údajů se mezi jednotlivými ÚS významně liší). V těchto oblastech budou vytvořeny datové převodníky pro každý územní svaz podle toho, jaký systém k evidenci aktuálně využívá.

Klíčová bude migrace dat o členské základně z úrovně místních organizací. Tady by měli zpozornět hlavně funkcionáři MO. Z dominantně využívaných systémů, jako je Lipan, EvMO nebo Ryby 17, budou vytvořeny automatické převodníky a pro místní organizace bude migrace představovat minimální zátěž (u některých systémů bude možné tato data migrovat cela bez pomoci místních organizací, u některých, které nejsou online a jsou pouze instalována na PC, bude nutné zaslat export dat k dalšímu zpracování). Předpokládáme nicméně alespoň základní vyčištění dat od duplicit, nesrovnalostí a podobně - alespoň v maximální možné míře.

V případně organizací, které nevyužívají systém žádný (mají papírovou databázi) nebo využívají vlastní nástroje (Excelové tabulky, databáze v Acces apod) bude situace obtížnější. Pokud MO využívá vlastní systém nebo tabulky, bude jim poskytnut jednotný Excel s návodem, do kterého budou muset svá data o jednotlivých členech zadat (překopírovat, přepsat) a zároveň tato data vyčistit. Tento soubor již bude požadovat přesné zadání dat v určitém datovém typu (formát data narození, rozdělení adresy do samostatných polí ulice, č.p., město, PSČ apod.). Podpora v tomto procesu jim bude poskytnuta prostřednictvím jejich územních svazů, které tato data centrálně potom předají k dalšímu zpracování a migraci do systému.

Proces migrace dat o členské základně (s následným velmi rychlým vstupem místní organizace do ostrého provozu přes RIS) bude probíhat mezi červnem a zářím tohoto roku (podle toho, kdy bude konkrétní MO k migraci připravena, případně dle toho, jaký systém nyní využívá). V případě malých MO je samozřejmě možné data členů nemigrovat a začít používat čistý systém a zadat členy do systému až během toho, co jim budou poprvé v systému prodávat členství nebo povolenku, to ale doporučujeme pouze menším organizacím, které nebojují s frontami při prodejích.

Zcela samostatnou kapitolou je vstupní nastavení organizačních jednotek (územních svazů a místních organizací) do systému. Cílem je přednastavit pro každou organizaci systém tak, aby reflektoval jejich aktuální nastavení poplatků a struktury. Za tímto účelem je připravena samostatná tabulka v Excelu, kde místní organizace vyplní svá specifika - typicky kód datové schránky, parametry zápisného, brigád a podobně, a na základě těchto údajů pro ně potom bude systém přednastaven. Případně si tyto parametry budou moci v systému samy upravit nebo změnit po jeho spuštění.

Všechny zmiňované excely jsou již pro organizace připraveny včetně podrobných návodů k vyplnění a budou mezi MO distribuovány prostřednictvím územních svazů v nejbližším období.

Čeká nás ještě mnoho práce, nicméně cesta digitalizace je v současné době naprosto nezbytná. Jsme přesvědčeni, že společným úsilím připravíme kvalitní infomační systém. Bude to významný krok nejen k zásadnímu zlepšení servisu, který poskytneme členské základně, ale i úspora práce a nákladů všech organizačních složek ČRS do budoucích let.

                                                                                     3

Petrův zdar!         

                                                                                                                       Za ČRS Tomáš Kočica, Lukáš Mareš“                                                                      

Výbor ČRS, z. s., MO Jince                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                              or