Český rybářský svaz pokračuje v boji s rybožravými predátory

Český rybářský svaz pokračuje v boji s rybožravými predátory

Dne 17. března 2025 byl zveřejněn v aktualitách webových stránek ČRS, z. s., článek „Český rybářský svaz pokračuje v boji s rybožravými predátory“. Z článku citujeme:

„Rybožraví predátoři dlouhodobě představují vážný problém pro rybí populace v českých vodách i pro hospodaření Českého rybářského svazu (ČRS). Intenzívní predační tlak vede k devastaci především reofilních druhů ryb, jako jsou lipan podhorní či pstruh obecný, ale i mnohé další a má značné dopady na přirozenou reprodukci ryb. ČRS proto podniká širokou škálu kroků k omezení těchto škod a prosazuje racionální regulaci přemnožených druhů.

Kormorán velký

Největší škody způsobuje kormorán velký, jehož početní stavy v zimním období zůstávají stabilní. Přes naše území táhne ročně 100 000 kormoránů, z toho se podaří odstřelit každý rok cca 10 000. ČRS dlouhodobě usiluje o zjednodušení možnosti a zrychlení procesu umožnění jeho regulace a současně se podílí na zajištění kompenzací za škody způsobené tímto predátorem. V rámci dotačního titulu Mimoprodukční funkce rybářských revírů z rezortu zemědělství bylo v loňském roce vyplaceno přibližně 15 mil. Kč, od letošního roku se podařilo navýšit celkový objem prostředků v rámci tohoto titulu 20 mil. Kč.

Od roku 2018 je možné navíc čerpat tzv. zástřelné, tedy finanční odměnu za odstřel kormoránů ve výši 500 Kč za jedince.  Tento mechanizmus byl zaveden rozhodnutím Vlády ČR a je administrativně zajišťován Ministerstvem zemědělství ve spolupráci se Státní veterinární správou. Přestože tento krok přinesl částečné výsledky, přemnožená populace kormoránů nadále způsobuje škody na rybí obsádce a zůstává našim úkolem chránit alespoň místa s velkou koncentrací ryb, jako jsou zimoviště.

Rostoucí početnost dalších predátorů

Vedle kormorána se na úbytku ryb významně podílí také volavka popelavá a bílá, čáp černý a v posledních letech zejména morčák velký. Morčák, jehož počet v posledních letech výrazně roste, decimuje populace lipana, pstruha obecného a dalších reofilních druhů, zejména v mladších věkových kategoriích. ČRS proto vyvíjí tlak na Ministerstvo životního prostředí, aby zvážilo možnost regulace i tohoto druhu.

Výrazné škody působí rovněž vydra říční, jejíž populace je na historickém maximu. Vydra způsobuje nevratné škody především na menších pstruhových revírech, ale i odchovných zařízeních, kde dochází ke ztrátám nejen na rybích populacích, ale i na cenném genetickém materiálu určeném k umělému chovu. Bohužel, současná legislativa nepovoluje regulaci vydry, umožňuje pouze finanční náhrady za škody způsobené vydrou, a to pouze v rybochovech, nikoliv na revírech. ČRS se dlouhodobě snaží o zavedení opatření pro efektivní managment populace vydry a na základě požadavku MŽP připravil ve spolupráci s MZe seznam lokalit, kdy by regulace byla nejpotřebnější. Nadále v této věci jednáme s příslušnými orgány státní správy s cílem dosáhnout regulace vydry prozatím alespoň v nejkritičtějších oblastech. Regulace vydří populace je přitom v některých okolních členských státech EU běžnou praxí - například v Rakousku či Německu. Před měsícem k odstřelu vyder a jejich lovu do živolovných pastí přistoupilo také Bavorsko, kde vydry ročně způsobují škody ve výši přibližně 2 milionů eur.

Celounijní problém vyžadující řešení

Predace ryb není pouze problémem Česka - obdobné potíže řeší i další evropské státy. Rada EU pro zemědělství a rybolov v červenci 2022 konstatovala, že nárůst populace chráněných predátorů, jako jsou kormorání a vydry, ohrožuje ekonomickou udržitelnost akvakultury. Zdůraznila, že pouhé kompenzace nejsou dlouhodobým řešením a vyzvala evropskou komisi k přijetí opatření, která by

pomohla škody snížit. Jedním z iniciativních kroků na evropské úrovni je program ProtecFish, financovaný EU, který na šesti mezinárodních případových studiích sleduje vliv kormorána na rybí společenstva. Na základě výsledků tohoto programu by se měla v budoucnu provádět regulace evropské populace kormoránů, což by mohlo pomoci zmírnit negativní dopady této predace na rybářství a vodní ekosystémy.

Zástupci ČRS pravidelně jednají se zástupci Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství, ale i na jiných úrovních, aby prosazovali účinná řešení problematiky rybožravých predátorů. ČRS se aktivně zapojuje do diskusí nejen na národní, ale i evropské úrovni a dlouhodobě upozorňuje na nutnost zavedení konkrétních opatření. Na poslední schůzce se zástupci MŹP jsme znovu zdůraznili potřebu regulace přemnožených druhů a diskutovali i další zásadní témata, například vliv malých vodních elektráren na rybí populace.

Co dál?

ČRS nadále prosazuje zavedení efektivní regulace tam, kde je situace nejkritičtější. Kormoráni, morčáci, vydry a další predátoři mají významný dopad na rybí populace a bez jejich účinné regulace se některé druhy ryb mohou dostat a dostávají na pokraj vyhynutí.

Nejde o bezhlavé vybíjení chráněných živočichů, ale o nalezení rozumného kompromisu mezi ochranou přírody a hospodařením v krajině. Lipana ani pstruha obecného nezachrání pouze jejich umělé vysazování. Pokud nebudou vytvořeny podmínky pro jejich přirozenou reprodukci, populace těchto cenných ryb se bude nadále zmenšovat.

Český rybářský svaz proto apeluje na státní správu i politické představitelé, aby problematiku predátorů řešili se vší vážností. Ztráty způsobené predací jsou neúnosné a jejich ekonomický dopad dosahuje ročně až 100 milionů korun. ČRS bude i nadále usilovat o to, aby zvítězil zdravý rozum nad nesmyslnou ochranou jednoho druhu na úkor celého ekosystému.

za ČRS Lukáš Mareš“                                                                      

Výbor ČRS, z. s., MO Jince