Navigace

Obsah

Činnost ČRS ve volebním období 2019-2022 (1)

Typ: ostatní
Činnost ČRS ve volebním období 2019-2022 (1) 1Dne 7. září 2022 byl zveřejněn v aktualitách webových stránek ČRS, z. s., článek „Činnost ČRS ve volebním období 2019-2022 (1)
Činnost ČRS ve volebním období 2019-2022 (1)  

Dne 7. září 2022 byl zveřejněn v aktualitách webových stránek ČRS, z. s., článek „Činnost ČRS ve volebním období 2019-2022 (1)“. Z článku citujeme:

 

„Vážené rybářky, vážení rybáři,

přiblížil se termín zasedání nejvyššího orgánu Českého rybářského svazu, z. s.

24. září 2022 proběhne XIX. Republikový sněm ČRS, kterého se zúčastní 21 delegátů z každého územního svazu a členové Republikové rady ČRS, celkem 162 účastníků. Přizvání budou také členové Republikové dozorčí rady, kteří mají poradní hlas, předseda Republikové dozorčí rady bude zároveň prezentovat činnost tohoto kontrolního orgánu během volebního období. Sněm se koná každé dva roky a jednou za čtyři roky je sněmem volebním, který připadá právě na letošní rok. Z tohoto důvodu jsme přistoupili k publikaci nejvýznamnějších změn a událostí, které se za uplynulé volební období (2019-2022) v ČRS udály.

Zaměříme se postupně na čtyři nejvýznamnější záležitosti:

- změna systému redistribuce financí z celosvazového rybolovu

- změna Stanov a Jednacího řádu ČRS

- Rybářský informační systém

- nejdůležitější výsledky jednání se zástupci politické reprezentace a státní správy

Změna systému redistribuce financí z celosvazového rybolovu

Prvním bodem, o kterém je dnešní článek, je změna systému redistribuce financí z celosvazového rybolovu. V březnu roku 2019 Republiková rada ČRS na svém mimořádném zasedání jednohlasně schválila nový model redistribuce finančních prostředků, získaných z prodeje celosvazových povolenek mezi jednotlivé územní svazy. Poprvé byl tento model uplatněn při výpočtu redistribuce z celosvazových povolenek prodaných v roce 2020. Tento návrh vypracoval hospodářský odbor Rady ČRS ve spolupráci s hospodářským oddělením sekretariátu Rady ČRS a také zástupci Jihočeského územního svazu.

Principy systému redistribuce jsou tedy v současné době nastaveny následujícím způsobem:

1. Pevně kalkulovaná cena celosvazové povolenky

Cena celosvazových povolenek je pevně stanovena ve výši 1,8násobku průměrné ceny územních povolenek po daný rok.

2. Hodnota odečtu z každé prodané celosvazové povolenky příslušným územním svazem činní 80 % z ceny příslušné územní povolenky jako příjem územního svazu.

Příklad: Cena roční celosvazové mimopstruhové (CS MP) povolenky pro dospělé je 2 550 Kč, cena roční územní mimopstruhové povolenky pro dospělé je 1 600 Kč. Příslušný územní svaz, který svému členovi vydá CS MP povolenku si ponechá 1280 Kč, zbylá část vstupuje do redistribuce za docházky a úlovky.

3. Společná redistribuce za docházky a úlovky pro P i MP revíry

Výpočet redistribuce za úlovky a docházky probíhá společně pro pstruhové i mimopstruhové revíry, resp. pstruhové i mimopstruhové povolenky. Tím se odstranila výrazná disproporce mezi výší náhrad za úlovky stejného druhu ryby na pstruhové a mimopstruhovém revíru. Před změnou redistribuce byla výše náhrady např. za ponechaného pstruha obecného z pstruhového revíru několikanásobně vyšší než za pstruha z mimopstruhového revíru (např. cca 145 Kč/kg na MP a 400 Kč/kg na P revírech).

4. Do redistribuce vstupují jen docházky a úlovky členů jiného územního svazu

Do výpočtu redistribuce nejsou započítávány docházky ani úlovky vlastních členů (držitelů CS povolenek) na vlastních revírech. Náhrada za úlovky a docházky vlastních členů je řešena fixním odpočtem ve výši uvedených 80 % z ceny územní povolenky příslušného územního svazu za každou jím prodanou celosvazovou povolenkou (viz bod 2.). Tímto krokem došlo k eliminaci vlivu případného zkreslování výše dosažených úlovků.

5. Zohlednění počtu docházek

Z celkové částky, která vstupuje do redistribuce je podíl ve výši 15 % rozdělen na základě počtu docházek. Do kalkulace docházek jsou započítávány pouze docházky na revíry územních svazů, ve kterých rybář není členem. Cílem je zohlednění faktu, že i návštěva revíru bez ponechání úlovku představuje pro uživatele revíru určitou zátěž (sekundární úmrtnost ryb po jejich puštění, náklady na nájem revíru, činnost rybářské stráže, úklid revíru apod.)

6. Zohlednění dosažených úlovků podle druhu ryb

Zbylá část redistribuce (po odečtu 15 % za docházky) je dělena mezi územní svazy na základě dosažených úlovků. Opět jsou započítávány pouze úlovky na cizích revírech, tedy těch, kterých rybáři dosáhnou na revírech územních svazů, jejichž nejsou sami členy. Výše náhrad za kilogram je odlišná podle druhu ponechané ryby (před změnou byla náhrada za kilogram např. candáta ve stejné výši jako za kilogram cejna). Ty jsou nově rozděleny do tří kategorií:

Kategorie 1 - candát, úhoř, pstruh obecný, lipan a hlavatka

Nejvýše ohodnocena kategorie odpovídá pevně stanovené náhradě ve výši 400 Kč/kg úlovku.

Kategorie 2 - štika, sumec, pstruh duhový, siven, lín, mník a okoun

Druhá kategorie má rovněž pevně stanovenou výši náhrad 300 Kč/kg úlovku.

Kategorie 3 - ostatní rybí druhy

Třetí kategorie nemá výši náhrad stanovenou pevnou částkou, její výše je každý rok vypočítávána ze zbývajících finančních prostředků v redistribuci po vyplacení úlovků ryb z první a druhé kategorie.

Těchto šest bodů tvoří hlavní podstatu změny systému redistribuce. Doplněny byly i některé další změny převážně administrativně-technického rázu (např. náklady na tisk CS povolenek a CS soupisů revírů nevstupují do nákladů CS rybolovu, ale jsou účtovány jednotlivým územním svazům dle přesně odebraného množství).

Změnou systému redistribuce došlo k narovnání problémů, které se ve vztahu k rozdělování finančních prostředků z celosvazového rybolovu řešily několik let. Jednou z mnoha výhod je také, že nový systém umožňuje nejen mnohem lépe zohlednit tlak na rybářské revíry, ale zároveň působí jako zásadní motivace pro uživatele revírů vysazovat a zároveň i produkovat ryby, které si naši podporu jednoznačně zaslouží - od dravců přes lososovité ryby až třeba po lína.

V příštím článku se budeme zabývat dalším významným bodem, a to je změna Stanov a Jednacího řádu ČRS

                                                                                                                                           

                                                                                                               Za ČRS Lukáš Mareš, Roman Heimlich“

                                                                                                                            

Výbor ČRS, z. s., MO Jince                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                              


Vytvořeno: 12. 9. 2022
Poslední aktualizace: 12. 9. 2022 07:23
Autor: Správce Webu

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Svátek

Svátek má Svatoslav

Státní svátky a významné dny na dnešek:

  • Mezinárodní den zdravotně postižených

Zítra má svátek Barbora

Kalendář

Anketa

Jaké informace nejčastěji vyhledáváte na našem webu?

Celkem hlasů:
120
Hlasování začalo:
25. 8. 2017
Hlasování končí:
neomezeno

Hlasujte kliknutím na jednu z možností