Menu
Městys Jince
městysJince
Městys Jince
městysJince
nahoru

Reakce ČRS na vyjádření MŽP k vysazování nepůvodních druhů ryb

Reakce ČRS na vyjádření MŽP k vysazování nepůvodních druhů ryb 1

Dne 5. července 2023 byl zveřejněn v aktualitách webových stránek ČRS, z. s., článek „Reakce ČRS na vyjádření MŽP k vysazování nepůvodních druhů ryb“.

Reakce ČRS na vyjádření MŽP k vysazování nepůvodních druhů ryb

 

Dne 5. července 2023 byl zveřejněn v aktualitách webových stránek ČRS, z. s., článek „Reakce ČRS na vyjádření MŽP k vysazování nepůvodních druhů ryb“. Z článku citujeme:

„Ministerstvo životního prostředí (MŽP) se vyjádřilo k dotazům serveru Inrybar.cz ohledně návrhu na zastropování vysazování nepůvodních druhů ryb. ČRS toto vyjádření MŽP vnímá jako neúplné a zkreslené a z tohoto důvodu považujeme za nutné jej okomentovat z pohledu uživatele revíru.

MŽP již dlouhodobě usiluje o to, aby mohlo orgánům státní správy rybářství zasahovat do rozhodování o rybářském hospodaření. V této souvislosti je třeba uvést, že více než pět let trvala jednání ohledně tzv. invazní novely mezi MŽP, ministerstvem zemědělství (MZe) a hospodáři v krajině. Od 1. 1. 2022 vstoupil v platnost zákon č. 364/2021 Sb., kterým se změnily některé zákony v souvislosti s implementací Nařízení EU č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání a šíření invazních nepůvodních druhů včetně zákona č. 99/2004 Sb., o rybářství. Výsledkem je tak opravdu dlouho dojednávaný kompromis mezi ochranou přírody a hospodařením v krajině. Nově tak může orgán státní správy rybářství zařadit do zarybňovacího plánu nepůvodní druh ryb až po vyjádření orgánu ochrany přírody prostřednictvím závazného stanoviska. Tato pravomoc orgánů ochrany přírody je zcela dostačující a nevidíme důvod pro další omezování.

Bohužel do dnešního dne není ze strany MŽP sjednocena praxe orgánů ochrany přírody ve vydávání závazných stanovisek k postupům zarybňování. Některé obce dokonce na žádost rybářských orgánů o stanovisko nereagují, přičemž bez tohoto stanoviska nemůže být vydáno rozhodnutí. Vinou ochrany přírody se tak řízení o změnách postupů zarybňování vlečou měsíce, některá i více než rok. A ruku na srdce, opravdu by zastropování vysazování nebyla další byrokratická zátěž? Navíc, když roky projednávaný konsenzus není do této doby ze strany orgánů ochrany přírody zcela uveden v praxi? Přitom zcela logicky s ohledem na klimatický vývoj a mnoho dalších faktorů by řízení o změně postupů zarybňování měla být pružná.

Dalším problémem je odborná kompetence úředníků orgánů ochrany přírody. Opět díky MŽP leží tato řízení na bedrech obecných úřadů., nikoli úřadů krajských, jako je tomu v případě státní správy rybářství. Obce bohužel nemají tak široké agendy, aby na obecním úřadě vždy seděl úředník, který má alespoň minimální znalosti v oboru rybářství. Dokáže pak opravdu relevantně posoudit člověk neznalý v oboru rybářství, kolik pstruhů duhových je pro řeku již moc? Odpovíte si jistě sami.

Stojíme si za tím, že opatření pro ochranu rybích společenstev musí přicházet ruku v ruce, a dokud MŽP bude trvat na ochraně vydry a tvrdit nám do očí, že stavy jsou utěšené, a že vše je v pořádku, nemůžeme přistoupit k dalšímu omezování vysazování ryb. Jen na vodách ČRS sežerou vydry každý rok ryby za 45 mil. Kč a všechny je zaplatí naši rybáři. MŽP nám na zarybňování rybářských revírů nedává ani korunu. A to se nebavíme o morčákovi, černém čápovi a dalších.

Jak se úředníkům MŽP řekneme, že vysazujeme duháka, je to jako červený hadr na býka. Ale podíval se někdo z orgánů ochrany přírody, kolik ČRS ročně vysazuje potočáka, lipana, reofilních ryb, dravců, mníků a dalších nedostatkových druhů ryb? A kolik těchto ryb sežerou, poškodí či vystresují zmiňovaní rybožraví predátoři? Můžeme si naprosto na rovinu říci, že do značné míry vysazováním nepůvodních druhů (pstruha duhového, sivena amerického) do pstruhových vod držíme celý systém financování těchto revírů, a i přesto je ještě dotován z mimopstruhového rybolovu. Opravdu je z našeho pohledu naprosto nezbytné, aby orgány ochrany přírody prioritně vyřešily dlouhodobě neúnosný tlak rybožravých predátorů na populace ryb a zajistily nebo alespoň umožnily jejích regulaci na přijatelné počty. Tímto rozhodně stavu našich revírů pomohou v současné situaci nejvíce. Poté velmi rádi povedeme diskuzi nad tím, zda je nutné měnit dlouhodobě funkční mechanizmus.

Proč MŽP vadí něco, co v praxi dlouhodobě dobře funguje? Když má MŽP problém s tím, že jsou zarybňovací postupy u nepůvodních druhů nastaveny (státní správou) jako minimální, díval se někdo z nich, o kolik více těchto nepůvodních druhů vysazujeme? V rámci celého ČRS nastavené zarybňovací povinnosti u duháka i sivena dodržujeme a nejsou nikterak překračovány. Důležité je také zmínit, že ve všech postupech zarybňování v ČRS máme do našich vod stanoveno vysadit celkem 758 tis. kusů   potočáka ve všech věkových kategoriích. V loňském roce jsme vysadili více než 1,8 mil. kusů tohoto druhu!

Závěrem dodáváme, že na otázku serveru Inrybar.cz Týkalo by se to všech revírů, anebo jen vybraných vod? MŽP v podstatě neodpovědělo, což ponecháme bez komentáře.

S ohledem na výše uvedené bude ČRS trvat na svém stanovisku.

                                                                                                                                               

Za ČRS Lukáš Mareš“

Výbor ČRS, z. s., MO Jince                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                               

Datum vložení: 10. 7. 2023 11:46
Datum poslední aktualizace: 10. 7. 2023 11:49
Autor: Správce Webu