Údolím Litavky do srdce podzemní říše

Údolím Litavky do srdce podzemní říše

Dříve než šlápnete do pedálů, zastavte se na zámku. Následující projížďka totiž začíná v Hořovicích, kde si v interiéru někdejšího šlechtického sídla lze prohlédnout například ojedinělou expozici hraček a her malých aristokratů.

Nyní už ale vzhůru na cestu Podbrdskou krajinou. Zhruba třicetikilometrový výlet v sedle z velké části kopíruje cyklotrasu označovanou číslem 302. Předem je dobré upozornit, že není úplně rekreační. Postupně totiž jezdci nastoupají 402 výškových metrů a terén se mění od lučních pěšin, přes zpevněné prašné cesty až po klasický asfalt. Od zámku je třeba Příbramskou a později Rpetskou ulicí prokličkovat mimo zástavbu. Po průjezdu obcí Rpety a mírném stoupání nad Felbabkou se po osmi kilometrech dostanete do Křešína. A zde začíná podbrdská příroda předvádět své krásy. Za osadou totiž budete míjet přírodní památku Na horách. Nejkrásnější je brzy zjara, jde totiž o lokalitu s hojným výskytem koniklece lučního. Tamní stráň bývá fialovými kvítky doslova posetá.

Následuje poměrně členitý sjezd do Jinců, kde si mohou zájemci o historickou techniku udělat první větší zastavení. V okamžiku, kdy budete mít po pravé ruce kostel svatého Mikuláše, dejte se úzkou uličkou doleva. Po krátkém sjezdu spatříte někdejší dřevouhelnou vysokou pec Barbora. Vzácnou, nicméně chátrající huť nyní Jinečtí rekonstruují, aby do ní umístili muzejní sbírky a využili objekt k pořádání kulturních akcí.

KOLEM ŘÍČKY, NEBO OKOLÍM BRD

Na dalších zhruba třech kilometrech je třeba být opatrný. Trasa vede po hlavní silnici směrem na Příbram, která je nejen ve všedních dnech frekventovaná. Pomalu už ale vjíždíte do údolí říčky Litavky, které je lemované zalesněnými svahy. Cesta po sjezdu z hlavní silnice vede proti proudu a stoupá přes osadu Dominikální Paseky k Bratkovicům. V místech, kde se na horizontu poprvé objeví silueta poutního areálu Svatá Hora, se pak nabízí dvě varianty cesty. Buď pojedete dál podél toku Litavky polními cestami k Trhovým Dušníkům, nebo se dáte po asfaltce doprava k Drahlínu a dále podél hranic Chráněné krajinné oblasti Brdy.

Ať už zvolíte jakkoli, obě trasy se opět spojí v jednu nad obcí Nové Podlesí. Odtud následuje příjemné klesání do starší části obce, kde se nabízí možnost občerstvení. Ve stínu vzrostlých lip máte příležitost nabrat před závěrečnou etapou výletu síly v Pivovaru Podlesí. V nabídce je nejen pivo vlastní provenience, ale také teplá a studená kuchyně.

NAUČNOU STEZKOU K ROZHLEDNĚ

Přestože do cíle zbývá necelých pět kilometrů, je poslední část cesty turisticky nejzajímavější. Kdo by chtěl sesednout na delší chvíli, může si cyklovýlet zpestřit návštěvou Hornického muzea Příbram. A i když poutavou exkurzi vynecháte, skutečnost, že jste se ocitli v kraji s bohatou hornickou tradicí, vám neujde. Po jízdě pod svahy Březových Hor vás koryto říčky dovede až k Lesoparku Litavka. Z panelů tamní naučné stezky se dozvíte o minulosti spjaté s dolováním stříbra a rud. Odpočinková zóna ústí na hráz Vysokopeckého rybníka. Po jeho břehu pokračujte až ke čtyři desítky metrů vysoké Vyhlídkové věži Rudolfka. Jak jinak, i ona kdysi sloužila k těžbě a nyní nabízí krásný výhled do krajiny. A chcete-li setrvat, nabízí tu rovněž nocleh.

Povětšinou stinná cyklotrasa míří na louku s konikleci, k Barboře i rozhledně.

LESOPARK LITAVKA

Zpevněná stezka, na kterou se cyklisté napojí u příbramského fotbalového stadionu, pokračuje několik kilometrů v zákrytu vzrostlých jehličnanů a listnáčů až k Vysokopeckému rybníku. Lesopark Litavka, který místní hojně využívají k letním i zimním sportovním radovánkám i procházkám, se před pěti lety dočkal naučné stezky. Má dvanáct zastavení s dřevěnými tabulemi, z nichž se lidé dozvědí podrobnosti o okolní přírodě, ale také něco z historie – například mlýnů, kterých bylo v okolí hned několik. Právě v polovině cesty odpočinkovou zónou se nachází jeden z řady památných stromů. Jde o Charlottinu lípu, která byla 25. dubna 1926 vysazena na počest

Charlotty Garrigue Masarykové, manželky prvního prezidenta Československé republiky T. G. Masaryka. V současnosti je vysoká 24 metrů a její obvod ve výšce 130 centimetrů nad zemí činí 3,05 metru. „Lípu zasadili za slunného větrného dne při slavnosti pořádané Sdružením rodáků z Vysoké Pece a okolních obcí. Tento spolek zakoupil už během předcházejících čtyř let 420 stromků k vysázení,“ připomněla téměř sto let starou událost ředitelka příbramského archivu Věra Smolová. Jak dodala, strom měl lidem připomínat, že „samostatnosti naší drahé republiky nemohlo být dosaženo bez součinnosti všech vrstev národa“.

Zdroj: