Reportáž o huti Barbora

Pec Barbora je památkou celoevropského významu

Reportáž: https://plzen.rozhlas.cz/pec-barbora-je-pamatkou-celoevropskeho-vyznamu-8704482?player=on&fbclid=IwAR2DrmXDm_0AICrBOASghp7arNCQIPGGuU9qSyR-73OrcadlHFV_Ha9GSbg 

Městys Jince v údolí řeky Litavky nenabízí jen dobré výchozí místo pro výstup na Olymp Brd, tedy na vrch Plešivec, ale nachází se zde také unikátní technická památka celoevropského významu. Řeč je o jedné z posledních dřevouhelných pecí v Čechách.

„Vedle mnoha obilných mlýnů a pil poháněla říčka Litavka také řadu hamrů a vysokých pecí,“ sdělil na úvod kurátor sbírek Podbrdského muzea Rudolf Šimek. Dřevouhelných pecí byly po Brdech desítky. Tato nese název Barbora, a to podle manželky ředitele vrbnovských železáren Václava Rosenbauma.

„Po svém dokončení v roce 1810 byla pec Barbora jednou z nejmodernějších v celém Rakousko-Uhersku. Pokud byste chtěli vidět podobnou dřevouhelnou pec v dnešní době, je to možné už jen v Brazílii,“ podotkl Šimek, který dále pokračoval:

„Investorem a zároveň stavitelem vysoké pece byl hrabě Rudolf Vrbna, který z důvodu nedostatku vody ve svých železárnách v Komárově přikoupil jinecké panství. Na místě dvou starších vysokých pecí tak začal 10. července 1805 se stavbou Barbory. Nešlo pouze o stavbu vysoké pece, ale postavil k ní i přilehlou slévárnu na litinové roury a další obchodní a strojní odlitky. Lily se zde i hlavně děl, dělové koule a kamna. Ovšem neznáme odtud uměleckou litinu, na tu se specializovali v Komárově.

Dřeva na výrobu dřevěného uhlí však v Brdech rychle ubývalo a vývoj šel dál. Na Kladensku a Ostravsku začaly růst vysoké pece využívající kamenné uhlí. Jejich provoz byl daleko ekonomičtější. Znamenalo to postupný krach většiny pecí, které využívaly dřevěné uhlí,“ řekl muzejník. Barbora ukončila činnost v roce 1874.

Jak to bylo s Barborou dál a jaká je její budoucnost? Poslechněte si reportáž.

Vzdálenost od Plzně: cca 58 km

autor: Kateřina Dobrovolná|zdroj: Český rozhlas Plzeň 25. 3. 2022