Menu
Městys Jince
městysJince
Městys Jince
městysJince
nahoru

Středověký chov včel v dutinách stromů se vrátil do brdských lesů

Středověký chov včel v dutinách stromů se vrátil do brdských lesů   1

Včelařský spolek pro Prahu 6 a 7 ve spolupráci s Vojenskými lesy a statky, s. p. (VLS) v červnu osadil rojem včel první brť, která vznikla v lesích nedaleko zříceniny hradu Valdek na lesní správě Jince.

Středověký chov včel v dutinách stromů se vrátil do brdských lesů  

 

Včelařský spolek pro Prahu 6 a 7 ve spolupráci s Vojenskými lesy a statky, s. p. (VLS) v červnu osadil rojem včel první brť, která vznikla v lesích nedaleko zříceniny hradu Valdek na lesní správě Jince.

Včelařský spolek pro Prahu 6 a 7 ve spolupráci s Vojenskými lesy a statky, s. p. (VLS) v červnu osadil rojem včel první brť, která vznikla v lesích nedaleko zříceniny hradu Valdek na lesní správě Jince. Kdysi rozšířený středověký způsob chovu včel v jednoduchých úlech, které tzv. brtníci hloubili přímo v kmenech stromů v lesích, se tak vrátil na Brdskou vysočinu. Pro včelařské nadšence jde o zábavnou formu oživení zaniklých kořenů jejich řemesla, pro lesníky VLS má projekt přínos z hlediska zlepšení ekologických funkcí v lese díky tomuto hmyzímu opylovateli. A návštěvníci CHKO, pokud na brdské brtě náhodou narazí, prožijí nevšední „výlet v čase.“

Včelař Milan Šimonovský stoupá opatrně ve včelařské ochranné bundě s kloboukem po hliníkovém žebříku, který je přivázán ke kmeni mohutné brdské douglasky. V ruce drží plastový kbelík, ve kterém je pulzující roj včel. Náklad, který nese, má asi dva kilogramy a tvoří jej asi 20 000 jedinců včely medonosné.

Klid na lesní mýtině ruší jen vzdálený zvuk pracujícího harvestoru, který bojuje s přemnoženým lýkožroutem a připomíná, že vlna kůrovcové kalamity, postupující střední Evropou, právě nedávno naplno dorazila do brdských hvozdů. Milan Šimonovský se naopak do přírody snaží netradičním způsobem dodat zástupce z hmyzí říše, kteří jsou pro její ekologickou stabilitu přínosem.

 

Roj vysype do asi metr vysoké podlouhlé dutiny ve stromu, která je vybavena konstrukcí dřevěných vzpěr pro lepší uchycení budoucího včelího díla. Předtím jim sem přidal směs medu a práškového cukru (medocukrové těsto), která by měla včelám pomoci s obživou v prvním období jejich nového života v Brdech.

Otvor pak rychle uzavírá primitivními dřevěnými dvířky (DLUŽNÍ), která připevní archaickým způsobem s pomocí provázku a kolíčků kolem otvoru. O drobné škvíry se postarají samy včely, které je brzy zalepí propolisem. Přes dvířka pod provázky umístí ještě větvičky jako ochranu před případnými dotěry z ptačí říše, kunám a jiným nezvaným návštěvníkům.

Brť je asi 4 metry nad zemí, což včelám zaručí bezpečí před většinou dalších obyvatel lesa, kteří by případně mohli dostat chuť na med. „Kdysi brtníci na kmeny u brtě umisťovali různé pasti proti medvědům, což ale aktuálně na Brdech není potřeba,“ směje se Šimonovský.

 

Brť na lesní správě Jince vznikla vloni na podzim na včelařském workshopu pražského spolku s šumavským brtníkem Ing. Oldřichem Vojtěchem, Ph.D., který pracuje v zoologickém oddělení sekce Výzkumu a ochrany přírody na Správě Národního parku a CHKO Šumava.

Jde vlastně o kopii brtí z uralského Baškirska, kde brtnictví ve své původní podobě přežilo stovky let a začalo se odtud šířit opět zpět na západ. „Inspirovali se tam polští kolegové, u nichž se brtnictví stává součástí programu činnosti řady národních parků. Brtnictví v ČR jako první začal propagovat včelař Milan Motyka z Mostů u Jablunkova a pro jeho propagaci a návrat uspořádal v rámci akcí PSNV první workshop, kde jsem inspiraci převzal já,“ popisuje Oldřich Vojtěch.

Brtnictví je vlastně takovým mezičlánkem, vývojovým stadiem, mezi dobou, kdy lidé med a vosk získávali loveckým útokem na sídla včel v přírodě a moderní podobou chovu včel v úlech. Paradoxně může znít, že u středověkých brtníků v českých zemích nešlo až tak o získání medu – tou nejcennější komoditou byl včelí vosk.

„Brtníci měli tehdy velmi silnou společenskou pozici, protože byli dodavatelé strategické suroviny pro ty, kteří vládli tehdejšímu světu, částečně to byla šlechta, ale především církev, jež potřebovala přísun vosku pro výrobu svíček, které se tehdy hojně využívaly při náboženských obřadech. Každý tehdejší brtník míval v rajónu až sedm desítek brtí. Vždy na jaře v době rozkvětu třešní k nim lezli po žebřících, provedli podřez to znamená, že odřízli část díla v celé délce. To ukládali do košů a spouštěli pomocníkovi,“ dodává Milan Šimonovský, zatímco balí hliníkový žebřík, který by mu každý středověký brtník jistě záviděl. O víkend později přijede brť ještě zkontrolovat. „A napřesrok na velikonoce bude první med,“ směje se, zatímco kolem po lesní mýtině již létají na průzkum první včely.

 

„Pro nás je hlavním smyslem pozitivní přínos včely medonosné pro ekologickou stabilitu krajiny. Včely svou existencí v lesích přispívají ke zvýšení produkce semen lesních dřevin. Proto obecně rádi včelaře v lesích vidíme, a brť na jinecké lesní správě je prvním pilotním projektem, který by navíc mohl být zajímavým krajinotvorným detailem, připomínajícím historii brdských hvozdů,“ dodá ředitel divize VLS Hořovice David Novotný.

Přesné umístění brtě ale lesníci, ani včelaři nechtějí moc propagovat. Aby včely neohrozily. „Pokud na ní někdo narazí, tak věříme, že to bude nevšední zážitek z jeho cesty přírodou. Ale prosíme, aby včely nechal na pokoji,“ dodává Milan Šimonovský.

Zdroj: https://www.vls.cz/

 

 

Návrat Brd do středověku: včely oživily první lesní brť 

Pár století nazpět by nešlo o nic výjimečného, dnes se jedná o unikát. V Brdech žijí včely v brti. Místo úlu se jejich domovem stala dutina vydlabaná ve stromě. A počítá se s tím, že nezůstane v Brdech jediná. Další příbytek pro lesní včely by měl být vytvořen na podzim.

 

První brť osadil Včelařský spolek pro Prahu 6 a 7 ve spolupráci s Vojenskými lesy a statky (VLS) včelami v polovině června. Asi metr vysoká dutina vybavená dřevěnými vzpěrami pro lepší uchycení díla, které si zde včely mají samy vybudovat z vosku, vydlabaná ve stromě na území lesní správy Jince, však byla poblíž zříceniny hradu Valdek připravena již od podzimu.

Tehdy vznikla v rámci workshopu pražského spolku s šumavským brtníkem Oldřichem Vojtěchem, který pracuje na Správě Národního parku a CHKO Šumava. Vlastně kopíruje brtě z uralského Baškortostánu, kde se brtnická tradice uchovala v původní podobě. Dutinu ve čtyřmetrové výšce tak zahrazuje dřevěný kryt, upevněný postaru pomocí kolíčků a provázku. A chrání ji větičky bránící v přístupu ptákům či kunám, kteří by mohli škodit.

Pro brť vyhloubenou v kmeni douglasky nebyly vybrány včely jakkoli speciální. Je to běžný roj od místního včelaře, řekl Deníku předseda spolku pražských včelařů Milan Šimonovský. „Nejsou to včely odněkud přivezené, aby se nikdo nemusel obávat šíření nemocí,“ zdůraznil, že veterinární pravidla zůstala dodržena.

Zatím trochu tajemství

I když Šimonovský vede pražský spolek provozující v areálu Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Ruzyni unikátní komunitní včelnici, kam si pro poučení mohou přijít zájemci, kteří by se rádi pustili do včelaření, nezastírá, že v brtnictví je začátečníkem. „Všechno dělám poprvé,“ řekl Deníku. Týden po osazení brtě se vydal obhlédnout, jak se roji daří – a potěšilo ho, jak včely staví nové dílo.

Rozhodující však bude teprve to, zda se včelám podaří přečkat zimu. Pokud ano, měli by se zájemci dočkat prvního medu. V brtnictví se včelstva nepřikrmují cukrovým roztokem, jak to známe z dnešních včelnic a včelínů, a tak je třeba ponechat jim na zimu jejich vlastní zásoby. Teprve na jaře, když vykvete třešeň ptačí znamenající začátek nové snůšky, se dá část díla takzvaně podříznout a získávat zbylý med i vosk. To se dělá různými způsoby; obvykle lisováním.

Šimonovský však míní, že tohle zatím řešit nebude. Očekává, že spolek by na jaře – kolem Velikonoc – pozval zájemce, kteří by si získané voští vyžvýkali. V souvislosti s tím by také upřesnil, kde se brť v Brdech kousek od chaty Krejčovka nachází. Prozatím však na ni včelaři ani lesníci nechtějí příliš upozorňovat, aby včely neohrozili. „Pokud na ni někdo narazí, věříme, že to bude nevšední zážitek z jeho cesty přírodou. Ale prosíme, aby včely nechal na pokoji,“ řekl Šimonovský. S tím, že vlastně je to už v pásmu, kam se běžně nesmí – avšak kousek od silnice.

Lesníci jsou nadšeni

Pokud budou lesníci souhlasit, pražští včelaři chystají na podzim přípravu další brtě na jiném místě Brd. A ředitel hořovické divize VLS David Novotný přikyvuje na souhlas. „Brť na jinecké lesní správě je prvním pilotním projektem, který by navíc mohl být zajímavým krajinotvorným detailem, připomínajícím historii brdských hvozdů,“ poznamenal. S tím, že včely jsou v lesích vítány, protože přispívají ke zvýšení produkce semen dřevin. „Pro nás je hlavním smyslem pozitivní přínos včely medonosné pro ekologickou stabilitu krajiny,“ zdůraznil Novotný.

Také mluvčí VLS Jan Sotona zmínil, že projekt spojený s přítomností hmyzího opylovatele v lese má přínos z hlediska zlepšení ekologických funkcí. „Pro včelařské nadšence jde o zábavnou formu oživení zaniklých kořenů jejich řemesla – a návštěvníci chráněné krajinné oblasti, pokud na brdské brtě náhodou narazí, prožijí nevšední „výlet v čase“,“ poznamenal Sotona.

Novodobé brtnictví a jeho otazníky
Není škoda zničit kvůli dutině pro včely zdravý strom?
Historické zkušenosti i tradiční oblasti brtnictví ukazují, že strom si s takovým poraněním poradí a může dál růst i sto let. Přínos přítomnosti včel v lese je v poměru k tomuto poškození nepoměrně vyšší. S vydlabáním brtě lesní správa souhlasila a projekt podporuje. V Polsku se dokonce brtnictví stává součástí programu činnosti některých národních parků.

Nehrozí kvůli „divokému“ chovu šíření chorob včel?
Na lesní správě Jince byl osazen místní roj, aby se předešlo rizikům spojeným s převozem včelstva. I v brti je možné zajistit opatření proti šíření varroázy s použitím směsi kyseliny mravenčí a šťavelové – případně pomocí fumigačního pásku, ale tomu by bylo lepší se vyhnout. Navíc: včely žijí v přírodě běžně; jde o roje, které zůstaly nepovšimnuty.

Co se stane s brtí, pokud včelstvo uhyne?
O dílo padlého včelstva se postará zavíječ voskový, který je k likvidaci vosku určen v rámci přírodního koloběhu. Pak se může v prázdné brti usadit nový roj.

Učí se novodobí brtníci ze svých omylů, nebo se lze někde inspirovat?
Oblastí se zachovaným tradičním brtnictvím je Baškortostán (okolí ruského města Ufa) na jižním Uralu; tam získali inspiraci Poláci, jejichž prostřednictvím se brtnictví šíří dále do Evropy. U nás jako první začal propagovat jeho návrat Milan Motyka z Mostů u Jablunkova – a jeho workshop zlákal Oldřicha Vojtěcha ze Šumavy: toho, pod jehož vedením vznikla první brdská brť.

Zdroje:

Návrat Brd do středověku: včely oživily první lesní brť (Denik.cz - Pražský deník, Vojenské lesy); Milan Šimonovský, předseda Včelařského spolku pro Prahu 6 a 7

Datum vložení: 20. 7. 2021 8:09
Datum poslední aktualizace: 20. 7. 2021 8:22
Autor: Správce Webu

Kultura a školství

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30
1
31

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Odstávky elektřiny

ČEZ Distribuce - Plánované odstávky

Huť Barbora

Huť Barbora

Vodní hospodářství

Virtuální prohlídka