Znak Jinec dokumentuje velice přesně jejich minulost: v modré pravé polovině znaku je stříbrná kvádrová hradba s cimbuřím, stojící na zalesněné skále; levá polovina je napříč rozdělena na dvě stejně velká pole: v horním červeném poli je pár zkřížených stříbrných hřebů - cvočků a V dolním černém stříbrný trilobit rodu Ellipsocephalus.
V prvohorách ve středním kambriu [před cca 550 mil. let] bylo na našem území
moře. Živočichové, kteří v něm žili a později zkameněli, a jež se v okolí Jinec
dosud v břidlici nacházejí, byli právě trilobiti [dolní černé pole znaku s
trilobitem].
V době bronzové [před 1500 .- 500 lety před Kr.], kdy došlo k prvnímu
osídlení našeho regionu, vzniklo na Plešivci rozsáhlé hradiště, jak to dokládají
nejen zbytky valů, ale i bohaté nálezy bronzových předmětů [hradiště je
stylizovaně zobrazeno v pravé polovině znaku].
Na přelomu 18. a 19. století se i do Jinec a okolních vesnic rozšiřila
domácká výroba nejrůznějších druhů kovaných hřebů - cvočků, která se zde udržela
až do počátku našeho století [horní červené pole].
Znak dostali jinečtí dne 13. 2. 1902 rozhodnutím císaře Fr. Josefa I., který
již před tím [5. 12. 1900] povýšil obec na městys.
Znak obce Jince
Běřín
