První historické zmínky o Jincích nalézáme už ve druhé polovině 14. století. Tehdy zde již stála dřevěná tvrz a farní kostel. Jinecké panství vlastnila řada majitelů, počátkem 15. století dokonce král Václav IV.

Ale již v době prehistorické se - zejména na blízkém vrchu Plešivci, nazývaném "Olymp Brd" - nalézalo hradiště. Archeologický výzkum odtud přinesl bohaté nálezy bronzových předmětů, které jsou doloženy v Národním muzeu v Praze.

Od nepaměti se v okolí Jinec těžila železná ruda, která se tavila v několika dřevouhelných pecích a dále zpracovávala v přilehlých hamrech. Na konci třicetileté války koupil jinecké panství rod Vratislavů z Mitrovic a na Dirné, který je vlastnil přes 150 let. V první polovině 18. století postavil Karel Vratislav na místě staré tvrze na svou dobu honosný zámek a barokní kostel sv. Mikuláše.

Roku 1806 koupil panství hrabě Vrbna. V tomto roce se v Jincích narodil vynikající český houslista Josef Slavík. Hrabě Vrbna rozšiřoval výrobu a zpracování železa. V roce 1810 v Jincích postavil novou vysokou pec, jež dosud stojí a je významnou technickou památkou evropského významu. Nový majitel zavedl mj. domáckou výrobu cvočků a hřebů. Proto jsou hřeby také ve znaku obce.

Hrabě Vrbna spojil jinecké panství s hořovickým, kde měl také své sídlo. Zámek nejdříve sloužil jako sbírka minerálů, pak jako sklad železa a nakonec byl přebudován na pivovar. Toto už spojené panství hořovicko - jinecké koupil roku 1852 kurfiřt hessenský a později ho vlastnili i jeho potomci. V roce 1900 byla obec Jince povýšena na městys a obdržela znak.

Po 1. světové válce rozvoj Jinec významně ovlivnilo zřízení vojenské posádky a vybudování rozlehlé dělostřelecké střelnice v blízkých lesích. Na konci minulého století zde bydlelo ve 103 domech 905 obyvatel , nyní bydlí ve 350 domech přes 2000 občanů. Jince jsou přirozeným východištěm řady turistických tras do centrální oblasti Brd.